Různé firmy mají různé požadavky a pro každou pozici samozřejmě musíte disponovat jinými znalostmi a dovednostmi. Existuje však několik základních kompetencí, vlastností nebo typů lidí, které zaměstnavatelé, manažeři či personalisté vyhledávají a upřednostňují.

 

Rozdíly mezi sektory

Zatímco státní sektor hraje na jistotu a stabilitu, aby uchazeč co nejdříve neutekl, neziskovky touží po vstřícném a komunikativním člověku a naopak komerční sektor požaduje organizačně schopného zaměstnance s ostrými lokty, vizionáře, který se nebojí říct svůj názor a je tahoun schopný vést tým.

 

Umět se prodat

Základním požadavkem všech firem je umět prezentovat sebe, své schopnosti a dovednosti. Abyste se dokázali prodat, musíte si být v první řadě vědomi svých kompetencí a být přesvědčeni, že jste v něčem dobří.

 

Obchodní přístup

Trh práce je trh jako každý jiný. Vy nabízíte své schopnosti a čas, firma vám za to dá plat, případně další benefity. Musíte vědět, jaké požadavky na zaměstnance má konkrétní firma, a být ochotný je přijmout, když v ní chcete pracovat.

 

Stejná krevní skupina

S kým kamarádíte? Pravděpodobně s lidmi, kteří jsou vám sympatičtí, s nimiž si máte co říct a máte podobné názory. V práci je to stejné, osobní sympatie mohou hrát na pohovoru velkou roli. Zvlášť pokud si manažer vybírá lidi přímo do svého týmu, vezme ty, kteří se mu líbí a se kterými bude rád pracovat. Obecněji řečeno byste měli minimálně zapadnout do firemní kultury dané společnosti.

 

Soft skillové záležitosti

Měli byste zvládat organizaci sebe, svojí práce i týmu, být schopný týmové spolupráce, adekvátně komunikovat s kolegy i klienty a umět přesvědčovat.

 

Typ pozice

Když máte velké zkušenosti z oboru, jste vyprofilovaní a víte, co chcete nebo nechcete, nevezmou vás na pozici, kde chtějí administrativní cvičenou opičku. Na druhou stranu když jste raději řadový voják a nerad činíte zásadní rozhodnutí, nehlaste se na místo manažera nebo team leadera. Proto opět platí už mnohokrát omílaná rada - poznejte nejprve sám sebe, co vás baví, v čem jste dobří, zjistěte si své silné a slabé stránky, a až pak se hlaste na nějakou pozici.

 

Napřed zaměstnání, pak práce doma

Pokud jste z jižní Moravy, očekávejte na pohovoru nenápadné vyptávání, zda doma máte vinohrad a jak moc na něm rodičům pomáháte. Personalista tím zjišťuje, jestli budete chodit do práce, protože může mít nepříjemné zkušenosti se zaměstnanci, kteří se v době vinobraní hodí marod.

 

Kontinuita v praxi

Když se hlásíte na pozici nesouvisející s oborem vašeho studia, připravte si pořádnou odpověď, proč nechcete pracovat v oboru nebo proč jste daný obor vůbec studovali. Případně když máte pět pracovních zkušeností a každá je jiná, měli byste to umět zdůvodnit. Pokud možno tak, abyste tím ještě podpořili svůj zájem o pozici, na kterou se právě hlásíte.

 

Když jste v práci, tak pracujte

Firmy jsou stále méně benevolentní ohledně pracovních přestávek. Dříve zaměstnanci v klidu chodili na kuřácké pauzy, různě odbíhali a pak dodělávali práci třeba do půl šesté. Dnes naopak zaměstnavatelé chtějí, abyste za osm hodin, za které vás platí, udělali co nejvíce práce. Obecně jsou firmy také daleko méně benevolentní ke kouření a během celodenních výběrových řízení se hlídá, kdo si odbíhá zapálit.

 

Peníze až na prvním místě

Musíte vědět, jaká je vaše cena na trhu. A nepleťte si hrubé a čisté. Na pohovoru se na peníze neptejte, personalista se vás zeptá sám. Mějte spočítané, jaké jsou vaše životní náklady, a kolik peněz tedy potřebujete k pohodlnému vyžití, případně si na internetu najděte, jaký je průměrný plat na pozici, na kterou se hlásíte. Na začátku si řekněte spíše o méně peněz a až se zaučíte a budete dělat samostatnější a odpovědnější práci, můžete chtít víc.

 

Čím víc škol jsi vystudoval, tím méně toho umíš

Někteří zaměstnavatelé opravdu negativně vnímají, když uchazeči o práci studovali dvě školy. Je to pro ně signálem, že se ničemu nemohli věnovat pořádně. Musíte jim přesvědčivě vysvětlit, že širší rozhled je lepší než úzká specializace a že když někdo studuje jen jednu školu, ještě to neznamená, že se studiu opravdu věnuje. Podobně u zahraničních pobytů byste měli umět zdůvodnit, co vám daly do života, že to nebyla jen půlroční chlastací dovolená za peníze Evropské unie.

 

Markéta Bartoníčková